mm

°Fotím°Tvořím°Kreslím°Mimorealita°Kartotéka°

°Na křídlech múzy°

° Princové sežrali všechny bílý koně,dobrý víly chcíply a ona si konečně uvědomila, jak moc ty starý korálkový časy vrátit chtěla by...°


°°...aneb má zapadlá realita...°°

Život Anny Letenské

31. srpna 2009 v 12:27 | www.csfd.cz
Anna Letenská se narodila 29. srpna 1904 (v některých pramenech je uváděn chybný rok 1909) v Nýřanech u Plzně jako Anna Svobodová. Pocházel z kočovné divadelní rodiny . Jejími rodiči byli herci Marie Svobodová (1871 - 1960) a Oldřich Svoboda († 1939). Rovněž její sestra Růžena Nováková (1899 až 1984) se věnovala herecké práci. Již jako dítě vystupovala na jevišti.

První stálé angažmá získala v roce 1919 u kočovné společnosti Suková - Kramuelová. Působila v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích (1921 - 1929), společnosti Alferiho, Olomouci (1930 - 1931), Bratislavě (1931 - 1935) a Kladně (1935 - 1936). Od roku 1936 vystupovala v pražském Varieté. Po období bez angažmá, kdy také působila v Československém rozhlase, se výrazně uplatnila ve Vinohradském divadle (1939 - 1942).

Anna Letenská byla výrazná a zdatná komička. Skvěle vytvářela, díky svému selskému zjevu, energické, temperamentní a plnokrevné dívky a ženy (př. inscenace "Strakonický dudák", "Bobří kožich" i "Boře"). Byly charakteristické svou věrohodností a pravdivostí. Byla pokračovatelkou herectví Marie Hübnerové.

Ve filmu debutovala v roli děvečky v dramatu KŘÍŽ U POTOKA (1937). Film však plně nevyužil jejího komediálního talentu, a udílel jí malé roličky v různých komediích SLÁVKO, NEDEJ SE! (žena), SRDCE V CELOFÁNU (žena Koženého), ŽENY U BENZÍNU (hospodyně), MOŘSKÁ PANNA (Hrdá), UMLČENÉ RTY (teta Tonička), DVOJÍ ŽIVOT (Staňková), OKÉNKO DO NEBE, PROSÍM, PANE PROFESORE! (matka), PELIKÁN MÁ ALIBI (sousedka), RUKAVIČKA (služka), PRAŽSKÝ FLAMENDR (posluhovačka) a další.

Letenská dostala jen několik málo rolí, ve kterých mohla ukázat svůj talent, například: čekanka Marie v Borského ČEKANKÁCH (1940), nafoukaná paní správcová v Čápově BABIČCE (1940), služebná Anežka v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941) Miroslava Cikána, žena zřízence Biebra ve Fričově filmu VALENTIN DOBROTIVÝ (1942), paní Kučerová v RYBĚ NA SUCHU (1942), Marie v Binovcově snímku MĚSTEČKO NA DLANI (1942), matka v nedokončené pohádce DLOUHÝ ŠIROKÝ A BYZSTROZRAKÝ a poslední role paní domovnice Koubkové ve Vávrově komedii PŘÍJDU HNED (1942).

Pět posledních jmenovaných filmů natáčela v nejtěžším období svého života. Marie Letenská totiž pomohla se svým druhým manželem manželem ing. arch. Vladislavem Čalounem rodině doktora, který ošetřoval jednoho z parašutistů, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Při tzv. "heydrichiádě" byl její muž zatčen a vězněn gestapem.

Zatčena měla být i samotná Letenská, gestapáci jí ještě nechali dokončit její poslední snímek PŘÍJDU HNED (ve filmu však nenechala na sobě nic znát a skvěle zahrála komediální roli, i když musela trpět). Režisér tohoto filmu Otakar Vávra později vzpomínal, že vždy, kdež dokončili záběr, tak si šla Letenská sednout do rohu, dala hlavu do dlaní a tak "čekala", kdy jí popraví manžela a kdy si přijdou pro ní. Hned po dokončení filmu odjela do vězení s balíčkem pro manžela, ale byla gestapem zatčena, uvězněna a vyslýchána.

Byla převezena na Pankrác, a přes terezínskou Malé pevností do rakouského koncentračního tábora Mauthausen. I zde se snažila veselou a plnou optimizmu. Podle úmrtního listu nalezeném v archivu byla v Mauthausenu zastřelena 24. října 1942 v 10:56 v bunkru ránou do týla. Její manžel byl zabit později, 26. ledna 1943 v 16:45. Letenská se tak stala jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře (v Mauthausenu byl rovněž vězněn a umučen herec a písničkář Karel Hašler). Až dva měsíce po její popravě, 25. prosince 1942 byla v premiérových kinech uvedena komedie PŘÍJDU HNED (1942)...

Anna Letenská je nositelkou Československého válečného kříže in memoriam (1946). Na její počest byly na pražských Vinohradech a v Ostravě pojmenovány dvě ulice. V Divadle na Vinohradech je dnes umístěna její pamětní deska s bustou. Život a tragická smrt Anny Letenské inspirovaly spisovatele Norberta Frýdu k napsání novely "Kat nepočká" (1958), která byla později zfilmována Františkem Filipem, s Jiřinou Bohdalovou v titulní úloze, pod stejnojmenným názvem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kdyby jste si měli vybrat...

ČR
USA

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.