mm

°Fotím°Tvořím°Kreslím°Mimorealita°Kartotéka°

°Na křídlech múzy°

° Princové sežrali všechny bílý koně,dobrý víly chcíply a ona si konečně uvědomila, jak moc ty starý korálkový časy vrátit chtěla by...°


°°...aneb má zapadlá realita...°°

Zvířecí utrpení ve velkochovech (určených pro produkci vajec,mléka či masa), jatka

11. června 2009 v 13:37 |  Vegetariánství
Slepice a kuřata

Jak se žije těmto zvířatům v "továrnách na maso a vejce"? Tisíce kuřat se mačkají v temných halách, které naprosto vylučují jakýkoli přirozený, společenský život. Otřesné hygienické podmínky vedou k šíření bolestivých infekcí. Dnešní kuřata mají kvůli genetickým zásahům téměř dvakrát větší hmotnost, než měla kuřata ve 30. letech, a ještě rostou dvakrát rychleji - to je příčinou častých infarktů, selhávání plic a zlomených kostí, které neudrží tíhu vlastního těla. Jejich rodičům je zase drasticky omezována potrava, a ti proto trpí chronickým hladem.
Nosnice žijí v klecích, které jsou tak malé, že v nich nemohou ani roztáhnout křídla. V těchto podmínkách nemohou naplnit své přirozené instinkty, což vede ke zjevným poruchám chování, které mohou přerůst v agresivitu a kanibalismus. I nosnice trpí mnoha nemocemi ze špinavého prostředí a genetických manipulací - patří mezi ně řídnutí kostí a poškození končetin (z drátěné podlahy), které přitahuje sekundární infekce. Jelikož kohouti nemají pro vaječné farmy žádný význam, jsou udušeni v plynové komoře hned první den života.Jakmile tato zvířata přestanou svým majitelům vynášet, směřují na porážku. Nešetrná manipulace, malé přepravní klece a jízda v kamionu dále zhoršují jejich stres a zranění. Na jatkách jsou kuřata a slepice pověšeny za nohy na pohybující se na hák, který je dotáhne k elektrifikované vodě. Ne vždy se však omráčení podaří, a někteří ptáci jsou proto vykrvováni za živa.



Krávy

Krávy jsou věhlasné svým komplexním společenským životem. Přirozeně žijí v uzavřených rodinných skupinách, v nichž se navzájem znají a již jako telata si budují různorodé vzájemné vztahy. Své přátelství si dávají najevo vzájemným olizováním, které je tím delší, čím hlubší k sobě cítí vztah. Krávy jsou také velmi inteligentní zvířata. Dovedou se učit od ostatních, rozumějí vztahu příčiny a následku a mají výbornou paměť.
Jak s těmito zvířaty zacházejí lidé? Dojnice nejsou puštěny na pastvu, a celý život tráví v kravínech. Do jednoho dne po porodu dojnici odeberou tele, přestože vzájemné pouto krávy a telete je velmi silné a oba silně křičí a brání se. Genetické manipulace způsobily, že se krávě tvoří sedmkrát více mléka, než je přirozené. Kráva je navíc 2-3 měsíce po porodu znovu uměle oplodněna. Po velkou část svého života proto musí zároveň tvořit obrovské množství mléka a zároveň krmit nenarozené tele. Tato ohromná zátěž si bere svou daň na zdraví krav. Mezi časté nemoci patří bolestivé infekce vemene, poškozená chodidla a metabolické choroby; krávy samozřejmě trpí i prostým pocitem vyčerpání.
Hovězí maso se často získává od telat, která byla odebrána mléčným kravám. Tato zvířata stráví 8 týdnů izolována v malých venkovních ohradách, kde trpí nedostatkem pohybu, kontaktu s dalšími telaty a nemožností sát. Poté jsou přesunuta do společné ohrady, kde žijí do svého jatečního věku. Dostávají vysoce energickou stravu, která vyvolává metabolické poruchy. Telata masných plemen sice stráví prvních 7 měsíců s matkou na pastvě, ale poté jsou též odtržena a vykrmována podobně jako telata mléčných krav. V obou případech se telatům často bez umrtvení odstraňují rohy.
Krávy i telata skončí na jatkách. Zvířata jsou do kamionů nahnána často pomocí elektrických bodců a nešetrný způsob přepravy dále zhoršuje jejich zdravotní stav. Skot má být omráčen střelbou ze speciální pistole, někdy se však nepodaří zasáhnout správné místo. Zvíře pak dostane jen bolestivou ránu do hlavy, a je vykrvováno při plném vědomí.



Ryby


Mnoho lidí vnímá ryby jako primitivní zvířata, která nevědí ani sama o sobě, ovšem tento pohled je zcela v rozporu se současnými vědeckými poznatky. Ryby se vyznačují vysokou sociální inteligencí, dokáží spolupracovat s dalšími členy hejna, jsou nesmírně učenlivé a mají tak vyspělou paměť, že je v tomto ohledu někteří vědci srovnávají s primáty. Nepřekvapí proto, že jsou schopny vnímat bolest a očekávání bolesti ve srovnatelné míře jako savci. Lidé však s těmito zvířaty zacházejí, jako by to byly neživé předměty.
Poptávka po rybách z oceánu je tak velká, že je rybáři loví pomocí obrovských, až kilometry dlouhých sítí nebo šňůr s háky, které pustoší vše, co jim přijde pod ruku. Mnoho ryb utrpí těžká zranění, vykrvácejí nebo se udusí; jiné až několik dní bojují o život a snaží se vyvléci. Ryby, které žijí ve velkých hloubkách, často nevydrží změnu tlaku a vyzvrací své vnitřnosti. Kromě žádaných ryb se do sítí zaplétají ohromná množství dalších vodních živočichů - včetně delfínů a jiných savců - kteří jsou pak zranění či zabití házeni zpět do moře. Oceánské ekosystémy nezvládají nápor rybolovu, a rybí populace jsou dnes na pokraji kolapsu.
Na farmách ryby tráví celý svůj život v přeplněných vodních klecích, kde neustále narážejí do ostatních i do stěn. Kvůli špinavému prostředí trpí mnoho z nich parazitickými infekcemi, poraněními a dalšími nemocemi. Životní podmínky některých chovů jsou tak otřesné, že 40% ryb uhyne dříve, než je lidé stačí vylovit, zabít a zpracovat. Rybí farmy navíc plýtvají zdroji potravy a znečišťují životní prostředí tunami exkrementů, krmivem plným antibiotik a choroboplodnými zdechlinami.
Ryby na farmách se nechávají před smrtí hladovět, aby neznečisťovaly vodu při transportu. Některé ryby lidé zabíjejí tak, že jim rozříznou žábry a ony vykrvácejí k smrti. Mnohdy je ovšem zaživa házejí do ledu a zažívají proto pomalou a bolestivou smrt umrznutím nebo udušením.


Prasata





V přirozeném prostředí se ráda chladí bahnem, ale nikdy se neválejí v moči nebo výkalech.
Co prožívají tato zvířata ve vepřínech? Prasnice tráví těhotenství izolovány v malých kotcích na betonové nebo roštové podlaze, kde se nemohou ani otočit, natož hrabat v zemi nebo žít normální společenský život. Drasticky se jim omezuje potrava, a prasnice tak neustále trpí pocitem hladu. Následkem jsou poruchy chování - prasnice okusují ocelové tyče nebo hrabou do betonu. Před porodem jsou prasnice přesunuty do ještě těsnějšího kotce, který umožňuje selatům sát od zavřené matky mléko. Vinou stísněného prostoru a příliš velkého vrhu (mohou za něj genetické manipulace) prasnice mnoho selat zalehnou, pošlapou nebo pokoušou. Po 3-4 týdnech jsou od selat odtrženy; následují další umělá oplodnění a těhotenství.
Odstavená selata jsou krmena tuhou stravou, kterou však ještě nedokáží správně trávit, a trpí proto až smrtelnými průjmy. Stísněné prostředí, nedostatek mentální stimulace a míchání s neznámými prasaty (několikrát za život) ústí v agresi a abnormální chování; lidé jim kvůli tomu smějí bez umrtvení řezat ocasy a zuby. Bez anestetik se provádí též kastrace. Selata i prasnice v těchto podmínkách snadno podléhají mnoha bolestivým nemocem, mezi něž patří problémy s dýcháním, chromost, záněty kůže a parazitická onemocnění.
Ve věku 6 měsíců selata dorostou do jateční hmotnosti a jsou poslána na jatka. Stejný osud čeká vyčerpané prasnice. Zvířata jsou, mnohdy za pomoci elektrických bodců, nahnána do kamionů; nešetrný způsob přepravy dále přispívá ke stresu a nemocem. Prasata mají být omračována elektrickým proudem, ale výsledkem je často spíše elektrický šok. Mnoho prasat se navíc z omráčení probouzí v době, kdy z nich proudí krev.



















Krůty
Podmínky masných krůt se velmi podobají podmínkám brojlerových kuřat. V temných, špinavých a páchnoucích halách se mačkají tisíce těchto zvířat. Následkem "šlechtění" mají tak velké množství svaloviny, že již nedokáží létat nebo se přirozeně množit. Za účelem prevence kanibalismu se často bez umrtvení řežou zobáky, rodičovským krůtám dokonce dvakrát. Obezita způsobená genetickými manipulacemi je zodpovědná za velké množství nemocí, včetně ucpaných cév či jater, infarktů a poškozených kyčlí. Některé krůty ochrnou natolik, že nedojdou k potravě, a zemřou hlady. Špatná hygiena přivolává infekce a parazity.
Po několika týdnech jsou poslány na smrt. Na jatkách jsou, stejně jako kuřata, pověšeny za nohy na pohyblivou šňůru, která je dotáhne k elektrifikované vodě. Tíha nepřirozeně těžkého těla je pro ně nesmírně bolestivá. Krůty mají tak velká křídla, že se do lázně až v 80% případů dostanou dříve než hlava, a to v nich místo omráčení vyvolá těžký elektrický šok. Některé jsou zaživa uvařeny ve vodě odstraňující peří.


Husy a kachny
Vzrůstající počet hus a kachen se chová způsobem, který známe u kuřat a krůt - páchnoucí, přeplněné haly bez oken, mládě nikdy nevidí svou matku, genetické manipulace, zranění, chromost, infekce, paraziti, restrikce krmiva u rodičovských ptáků aj. Vysoce traumatické je pro ně to, že vyjma pitných žlabů nemají přístup k vodě. Husy a kachny jsou vodní ptáci, kteří potřebují plavat, potápět se a čistit se ve vodě. Odepření těchto základních potřeb vede k abnormálnímu a stereotypnímu chování. Britská organizace VIVA! zachránila kachní mládě z velkovýkrmny. Když jej vpustili do vody, výrazně ožilo a od té doby v ní trávilo čtyři pětiny svého života.
V extenzivnějších sezónních výkrmech, které v naší zemi zůstávají především díky relativně nízké poptávce, je kachnám a husám sice na část života umožněn výběh s přístupem k vodě, bývají však drženy v nepřirozených počtech (po tisících), což nevyhnutelně vede k narušení přirozené sociální hierarchie a k šíření nemocí. Zůstávají zjevné problémy s genetickými manipulacemi, restrikcí krmiva pro rodičovské ptáky a odebíráním vajec matkám, které by se o svá mláďata dlouho staraly.
Obzvláště krutá je pak produkce "delikatesy" zvané foie gras, tj. tlustých jater. Houserům a kačerům se do krku dvakrát až třikrát denně strká hadice, kterou se jim násilně vpravuje enormní množství (až 2 kg) krmiva. Ptáci se bezmocně snaží utéci, ale jsou drženi pevně. Cílem překrmování je způsobit onemocnění jater, které se projeví jejich desetinásobným zvětšením. Pracovníci farmy s nimi manipulují ve velkém spěchu, a ptáci si z procedury často, kromě zjevné bolesti ze samotného překrmování, odnáší poraněný krk - někdy dokonce vykrvácejí k smrti. Násilné krmení je v České republice zakázáno, ale jeho produkty (především z Maďarska a Francie) u nás k dostání jsou. Maso dovážené z těchto zemí může pocházet z farem, kde dochází k násilnému krmení.

Králíci
Králíci jsou drženi v podobném klecovém systému jako nosné slepice. Na jeden metr čtvereční připadá 15-18 králíků na výkrm. Ti jsou zabiti po 12 týdnech. Králice je poprvé (často uměle) oplodněna již ve věku čtyř měsíců. Těhotenství trvá zhruba měsíc, další oplodnění ji čeká už několik dní po porodu. Matka je od mláďat násilně odtržena a vzájemný kontakt - sání mléka - je umožněn jen dvacet minut denně. Odstavení proběhne po čtyřech týdnech, ačkoli mláďata přirozeně sají 6-7 týdnů. Celý cyklus se neustále opakuje po dobu tří let, králice nemá téměř žádný čas na odpočinek. Vyčerpaná králice se následně "zpracuje" na maso II. jakosti.
Králíci trpí stejnými problémy jako ostatní hospodářská zvířata - nemohou se pohybovat, dýchají špatný vzduch, jsou vystaveni umělému osvětlení, nemohou naplnit své přirozené instinkty a vytvářet přirozené společenské vztahy. Následkem je neurotické chování a agresivita. Ani králíkům se nevyhnulo šlechtění pro rychlejší růst, větší svalovinu a více mláďat. Infekční prostředí vytváří vhodné podmínky pro parazity, virová a bakteriální onemocnění.


Koňě



Koně putují z Polska do Itálie, čili jedou přes Českou republiku. Na jatka se dávají koně staří a nemocní, ale i mladí a zdraví. Zvířata zažijí otřesný zážitek, který končí jak jinak než smrtí...
Koně jsou přinuceni celou cestu stát, a přitom jízda trvá někdy i týden. Nedostávají vodu a krmivo, protože je to prý zbytečná investice. Mnoho koní cestou klopýtne a upadne. Tihle chudáci ovšem už nikdy nevstanou, protože jsou následně ostatními koňmi ušlapáni.
Nejhorší na tom je, že Česká republika s tímto hnusným činem souhlasí. Je totiž sepsaná smlouva mezi Polskem, Českem a Itálií, kde Česká republika souhlasí s převozem koní na jatka do Itálie.

















Zdroje, ze kterého jsem čerpala obrázky:
Zdroje ze kterého bylo převzato video:
Zdroje, ze kterého byly čerpány informace a články:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *veruška* *veruška* | Web | 11. června 2009 v 20:56 | Reagovat

Ahojky,..jeto hrozný co se děje ve světě,..:-( otřesný obrázky otřesný článek,.. je to prostě hrůza, ale my bohoužel stím nic nenaděláme   :-(

jinak ti děkuji za chválu fotky u mě na blogu v záhlavý  :-)

2 natalie94 natalie94 | 6. července 2009 v 12:29 | Reagovat

Já jsem kdysi měla taky stránku na tohle zaměření se svou kamarádkou.Ale po čase nám tam začli chodit lidi jiných názorů než my:-? .Taky jsem dřív zkoušela nejíst maso,vejce apod.Nejdřív omezováním,následně úplným skončením. Ale měla jsem z toho oslabený celý tělo, a zkrátka jsem měla z toho zdravotní problémy(ale jen menší).Teď jsem skončila pouze u ryb a kuřecího, ale i tak mi to vadí.Ale je jasné, že my s tím nic neuděláme,vždycky se najde některý to prase splečnosti. :-(

3 Já | Web | 30. května 2010 v 12:33 | Reagovat

Ježiš, to je hnusný...chudáčci zvířátka.
Já pocházím z venkova a je pro mě přirozené vidět třeba krávu na pastvě nebo kačenu, co se prohání po rybníce...Tohle je teda otřesný...odedneška přestávám jíst maso...a to všechno...děkuju ti!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.